Práce z domova

Počet lidí, kteří pracují z domova se stále zvyšuje. Někteří mají možnost pracovat jako zaměstnanci pro svého šéfa a jiní pracují nezávisle pro svojí vlastní firmu. Já mám to štěstí, že pro žádného šéfa nepracuji.

Spousta lidí si myslí, že pracovat z domova je skvělé. Když si sami sebe představí, jak spí do deseti, v klidu se nasnídají a začínají pracovat krátce před obědem, jsou z takové představy nadšení. Věřte mi, že to zase taková výhra není. Přišel jsem na to až postupem času. Z domova pracuji už téměř rok. Ze začátku jsem byl samozřejmě nadšený. Postupně jsem začal zjišťovat, že to zase tak růžové nebude.

Všechno kolem vyrušuje

Písničky na youtube, nádobí ve dřezu, sekání trávy na zahradě, hraní počítačových her, sběr jahod, úklid pokoje. Všechno tohle se doma dá dělat v pracovní době a vyrušuje to od práce. Domov zkrátka není dobré pracovní prostředí.

Abych mohl doma pracovat, musím mít pevnou vůli a pracovnu, kde za sebou zavřu dveře a začínám opravdu pracovat. Také mám jeden svůj rituál. Každé ráno po snídani ještě před prací vyjdu ven na zahradu, projdu se a když se vracím zpět domů, už přicházím do práce. Po skončení práce opět vyrazím na zahradu, projdu se a vracím se domů. Jakkoli se vám to může zdát bláznivé, funguje to.

Je potřeba mít režim

Na začátku je důležité si stanovit nějaké hranice. Já mám na každý den nařízený budík na 8:30 (Ano, i o víkendu). Většinou vstávám dřív, ale později jen výjimečně. Jakmile bych neměl alespoň přibližně stanovený režim, moc práce bych neudělal. I tak je někdy hodně těžké se přinutit jít něco dělat. Často mi přátelé říkají: “Kdybych měl pracovat doma, asi bych se nepřinutil k práci.” Naštěstí mě moje práce převážně baví a tak to ještě docela zvládám. Málokdy se musím k práci nutit. Navíc je dobré, že čím déle mě živí počítače, tím méně u něj chci trávit i svůj volný čas.

Samota, izolace

Protože jsem poměrně společenský člověk, nejvíc trpím tím, že často nepřijdu do kontaktu s ostatními lidmi. Byl jsem zvyklý se vídat se spoustou lidí ve škole. Najednou je všechno jinak. Potom, co třeba tři dny v kuse nikoho nevidím a mluvím s lidmi jen přes telefon jsem vděčný i za pokec s pošťačkou. Kdybych měl hodně slabou chvilku, možná bych se dal do hovoru i s Jehovisty. (To jsem asi přehnal, tak špatně jsem na tom ještě nebyl.)

Hodně mi v tomto směru pomáhá Facebook, kde se dá pokecat s většinou mých přátel. Také rozhovory přes Skype jsou někdy dobrým zpestřením. Je jedno, jestli jde o pracovní nebo osobní hovory. Důležité je s někým mluvit. Další možností jak se dostat mezi lidi je využití coworkingu. Nejbližší coworkingové centrum je v Kolíně. S kluky, kteří v Kolíně coworking zajišťují, se znám a mám v plánu se za nimi podívat. 

Když už pracovní dobu trávím sám, je důležité svůj volný čas trávit mezi lidmi. Myslím, že bych se jinak z té samoty mohl taky jednou zbláznit.

Článek můžete sdílet:

2 komentáře u “Práce z domova

  1. Jjo, pracovat z domova může být někdy těžké. Udělat si to jako pohodu jednou za týden se může hodit, ale každý den to už je jiná písnička. Když jsem někdy potřeboval něco dokončit, tak si radši do kanceláře zajedu i o víkendu, než abych to pachtil doma. Pracovní prostředí je prostě pracovní prostředí.

    • Jen je otázka, zda je člověk ochoten platit za kancelář a také za dojíždění. Je jasné, že mít pracovní prostředí je výhoda. Zatím to řeším jednou místností, které říkám pracovna.

Napsat komentář