Aztékové – život v Tenochtitlánu

Na Aztécích je nejzajímavější, že byli dominantním národem v Americe ještě před jejím objevením Evropany. Původní Američané byli tak moc odříznuti od zbytku světa, že úplně stejné by bylo, pokud by žili na jiné planetě. Aztékové používali úplně odlišné nástroje, řeč i náboženství než zbytek světa.

Zajímavé také je, že stejně jako v Evropě, i zde existovala víra v boha nebo války. A to nezávisle na zbytku světa. Luky a šípy, dokonce i meče Aztékové používali. Meče jen nebyly z kovu, ale ze dřeva a na okrajích měli velice ostré čepele z vulkanického skla.

Jednalo se o největší říši na americkém kontinentu. Svojí složitostí staveb se Aztékové mohli měřit s Římem tehdejší doby. Akvadukty, paláce, chrámy a pyramidy byly symbolem úcty, kterou měli ke svým bohům. Vrcholem vynalézavosti Aztéků bylo jejich hlavní město Tenochtitlán a převážně o Tenochtitlánu bude dnešní článek.

Aztékové před Kolumbem

Orel sedící na kaktusu

V roce 1325 v místě poblíž dnešního města Mexico City náčelník kmene Aztéků promluvil ke svým lidem a řekl jim, že nad jezerem uviděl orla sedícího na kaktusu. (Tento orel je na dnešní vlajce Mexika) To bylo znamení od bohů, že zde mají vybudovat nový domov. Toto nové město se bude jmenovat Tenochtitlán a mělo být postaveno podle vzoru města Teotihuacan, které bylo 40 kilometrů od jezera.

Počátky Tenochtitlánu – Vládce Acampapichtli

Prvním vládcem Tenochtitlánu byl Acampapichtli (1376 – 1395). Jeho úkolem bylo dohlížet na stavbu nového města na jezeře. Jedinou možností, jak se dostat z pevniny do města byly čluny. Později ale Aztékové vybudovali několik náspů, které spojovaly město s pevninou. Na náspech byly padací mosty.

Protože v Americe nebyla žádná tažná zvířata, museli všechny břemena nosit lidé. Aztékové neměli ani kola. Nosili tedy vaky, které měli připevněné lanem přes čelo.

Pitnou vodu původně převáželi pomocí člunů z pramenů na pevnině. S postupným nárůstem obyvatel bylo potřeba vytvořit efektivnější způsob zásobování. Začali tedy se stavbou akvaduktů. Prameny byly na území kmene Tepaneků, kterým se záměry Aztéků nelíbily. Populace Aztéků rostla a postupně se Aztékové stali dominantním kmenem. Tepanekové poslali na Aztéckého vládce vrahy, kteří ho zabili. Od této chvíle Aztékové s Tepaneky válčili.

Pomoc s válkou – Vládce Nezahualcoyotl

K přemožení Tepaneků potřebovali Aztékové pomoc. Proto se obrátili na blízký stát Texcoco. Tam vládl Nezahualcoyotl. Přidal se na Aztéckou stranu a pomohl Aztékům především svými vůdcovskými schopnostmi. Aztékové zaútočili na hlavní město Tepaneků a zvítězili.

Po porážce svých nepřátel se Aztékové mohli začít soustředit na již zmiňovanou stavbu akvaduktu. V porovnání s Evropany byli Aztékové velice čistotní. Aztécký panovník se koupal dvakrát denně. V Evropě tou dobou byl mor, který se rozšířil kvůli špatným hygienickým podmínkám.

Vládce Montezuma I. (1440 – 1469)

Chinampa

Montezuma I. chtěl rozšířit hranice Aztécké říše. V roce 1449 měla Aztécká říše již 15 milionů obyvatel.

Když opravdu hodně pršelo, voda stoupla tak moc, že se začala vlévat do města. Montezuma I. ve spolupráci s Nezahualcoyotlem přišli s řešením. Kolem města postavili velkou hráz. Měla celkovou délku 16 km. Hráz kromě ochrany proti záplavám také zadržovala zásoby pitné vody.

Aby mohli Aztékové uživit velký počet obyvatel, začali vytvářet na jezeře umělé ostrovy, kterým říkali Chinampa. Na těchto ostrovech mohli Aztékové pěstovat, ale také získali více prostoru pro bydlení.

Posouvání hranic dobýváním – Vládce Ahuitzotl (1486 – 1502)

Pyramida Templo Mayor

Jeho vláda byla v době největšího rozmachu Aztécké říše. V této době Aztékové stavěli síť silnic, aby bylo možné obchodovat ve větším měřítku. Doručovat zboží nebo informace bylo možné na vzdálenost až 320 kilometrů. Od moře až do Tenochtitlánu dokázali doručovat vzkazy během 24 hodin. Což je rychlejší než pošta současnosti. V této době také Aztékové shromažďovali zlato a jiné drahé zboží, o které se později Španělé velice zajímali. V této zlaté éře ve středu Tenochtitlánu také dostavěli největší pyramidu Templo Mayor.

V roce 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku

Aztékové byli známí tím, že obětovali mnoho lidí pro své bohy tak, že jim vyřízli srdce za živa z těla. To bylo pro věřící Evropany něco nepředstavitelného. Dělali to nejen pro svoji víru, ale i kvůli zastrašení nepřátel. Velké počty obětí byly symbolem moci.

Poslední vládce – Montezuma II. (1502 – 1520)

Aztécká říše je za jeho vlády na vrcholu.

Cortés vyráží z Evropy

Byl rok 1519. Kryštof Kolumbus objevil Ameriku teprve před 27 lety, a tak je na novém kontinentu stále mnoho neprozkoumaných míst. Z počátku námořníci objevovali hlavně ostrovy v Karibiku, ale netrvalo dlouho a dostali se na Yucatánský poloostrov.

Hernán Cortés

Objevilo se mnoho lidí, kteří chtěli objevit říše plné zlata, o kterých se v Evropě povídalo. Jedním z nich byl Hernán Cortés. V Evropě studoval práva, ale už nějakou dobu uvažoval o objevování nového světa. Aby mohl odcestovat, zadluží se a jeho výprava je mu na poslední chvíli zakázána. Na Cortése je vydán zatykač. I přesto Cortés uprchne z Evropy s 11 loďmi a přibližně 600 muži.

Pluje k zatím neznámé pevnině. Jakmile dorazí k břehům Ameriky, nechá zničit všechny lodě, aby už nebylo cesty zpět. Připlul 320 kilometrů jihovýchodně od Tenochtitlánu.

Domorodci, kteří ho při cestě potkávají si myslí, že jde o boha. Jako dar od nich dostane 20 mladých žen. Jedna z nich se jmenuje La Malinche a stane se Cortésovou milenkou, matkou jeho syna a také překladatelkou, která zároveň zná místní poměry. Jejich syn se stane jedním z prvních lidí s promíšenou krví.

Indiánka Malinche, která pomůže Cortésovi dobýt Tenochtitlán

Cortés se při své cestě dozví o velké říši Aztéků, kde jsou místnosti plné zlata. Hlavní město této říše se jmenuje Tenochtitlán. V okolí říše žijí kmeny domorodců, kteří s Aztéky bojují. Všech těchto okolností Cortés využije.

Cortés se svými 600 muži 15 koni a 15 děly vyráží dobít Tenochtitlán. Kromě svých můžu měl Cortés ještě na pomoc stovky domorodců, kteří souhlasili s pomocí při dobývání Tenochtitlánu. V celé aztécké říši žije přes 10 milionů obyvatel. To Cortés ještě netuší.

Aztécký vládce Montezuma II. od svých vyzvědačů už ví, že se do jeho říše blíží Cortésova výprava. Myslí si, že jde o návrat Aztéckého boha. Vyzvědači totiž popisují, že dorazili na horách pohybující se vodou. Neznali totiž tak velké lodě.

Že jde o boha potvrzuje také to, že Cortés má bílou kůži, dlouhé vousy, zvláštní zbraně i to, že jeho muži jedou na zvláštních zvířatech, které tu nikdo nikdy neviděl.

8. listopadu 1519 po několika měsících cesty se Cortésova výprava dostává na hranice Tenochtitlánu. V tomto městě žije přes 300 tisíc obyvatel. To Cortése ohromí. Největší Španělské město tehdejší doby mělo pouze 30 tisíc obyvatel. Někteří Španělští vojáci si mysleli, že se jim zdá jen sen a nevěří, že takto velké město skutečně objevili.

Mapa trasy, kterou Cortés šel

Setkání Cortése a Montezumy II. – Pokus o ovládnutí města

Setkání Cortése, Malinche a Montezumy

Cortés se setká s Montezumou II. a ten ho přivítá v míru. Toto setkání bylo setkáním dvou úplně rozdílných světů. Cortés Montezumovi chtěl podat ruku, ale Montezumovi rádci tomu zabránili, a řekli, že se Montezumi nikdo nesmí dotýkat.

Montezuma ubytuje Cortése v jednom ze svých paláců. To ovšem byla chyba. Montezuma týden čeká, zda je Cortés opravdu bůh. Po týdnu Cortés Montezumu zajme a nechá ho vládnout jako svoji loutku. Toto trvá až do léta roku 1520, kdy Španělští vojáci přeruší Aztékům jejich obřad a zabijí všechny účastníky. Přerušení obřadu je pro Aztéky svatokrádež a ve městě vypukne povstání.

Aztékové pochopí, že jejich panovník je zajatcem Španělů a také, že Španělé nepřicházejí s dobrými úmysly. Montezuma II. je zabit jako zrádce svého lidu a Španělé začínají utíkat z města pryč. Při povstání zemře asi 500 Španělů, ale Cortés přežije.

Cortés začne zjišťovat, jestli přežil stavitel lodí. Všichni si myslí, že Cortés se chce vrátit na Kubu. Ten však všechny překvapí tím, že plánuje útok na město po vodě.

Nařídí stavbu lodí stovky kilometrů od moře. Lodě jsou rozložené na součástky. Španělé je chtějí sestavit až na břehu jezera u Tenochtitlánu. Začne tedy druhá bitva o toto město.

Druhý pokus o ovládnutí města

Protože je Tenochtitlán město uprostřed jezera a je spojené s pevninou jen několika dlouhými mosty, rozhodne se Cortés pro odříznutí města a následné vyhladovění obyvatel. Cortés také zničí akvadukty, které zásobují město pitnou vodou.Tuto taktiku Aztékové nikdy nepoznali. Blokáda města trvá 80 dní. Populace obyvatel města se sníží o třetinu. Nejen díky hladu, ale hlavně kvůli neštovicím, kterými se Aztékové nakazili při předchozí návštěvě Španělů. Na tuto nemoc nemají Aztékové protilátky.

Cortésův útok na Tenochtitlán

13. srpna 1521 město Tenochtitlán padlo

Španělé v čele s Cortésem dobývají město Tenochtitlán po dvou a půl letech od doby, kdy vyrazili z Evropy. Na ruinách pyramid, které zničila děla postavili kříž jako symbol křesťanství a nového začátku. Z kamenů velkého chrámu postavili Španělé katedrálu, která dodnes stojí vedle jeho zříceniny.

Bylo zakázáno aztécké náboženství, bylo nastoleno křesťanství a Aztécká říše se stala majetkem Španělska. V následujících letech zemřelo asi 90 % všech původních obyvatel Aztécké říše. Cortés zemřel ve Španělsku 2. prosince 1547 jako uznávaný muž. 

Z Aztécké kultury zbyly jen ruiny.  Teprve v roce 1978 bylo objeveno místo, kde stála největší pyramida Templo Mayor.

Dnes je na místě Tenochtitlánu jedno z největších měst světa Mexico City. Zajímalo by mě, jak by dnes Mexiko vypadalo, kdyby tehdy nedorazily lidé z Evropy.

Článek můžete sdílet:

Napsat komentář